Italský výlet - Den druhý (17.05.2016)

24. května 2016 v 8:28 | Černý páv |  Ostatní
Brzy nad ránem jsme změnili vlak a stočili směr na Vídeň. Nebojte, nepřestupovali jsme, jen naši půlku vlaku odpojili od EN 477 Metropol (Berlín-Budapešť) a připojili k EN 407 Chopin (Varšava-Vídeň). Před sedmou hodinou ranní nám byla naservírována snídaně - croisant a pitíčko.

V sedm už nás vlak "vyplivnul" na nádraží ve Vídni.

Na prohlídku města jsme čas neměli, tak jsme jen navštívili místní osvěžovnu a dali si druhý chod snídaně (ten už nebyl v ceně). Po snídani zase cesta do útrob nádraží k vlaku railjet rakouských drah (ÖBB).

Semmering

Hned za Vídní náš vlak začal nabírat zpoždění, které nám výrazně komplikovalo plány, neboť ve Villachu jsme měli na přestup jen deset minut. Průvodčí nás ze začátku ujišťoval, že autobus počká. Vlak se v serpentinách šplhal vzhůru do sedla Semmering a přes okolní lesy se nám tu a tam objevily krásy rakouských hor.




Pár hradů a hradních zřícenin na nás také mrklo. Třeba Breitenstein ...
... nebo Hochosterwitz.


Zašli jsme na oběd do jídelního vozu na výborný telecí karbanátek. Zde nás také zastihl průvodčí se suchým oznámením "wird nicht warten" ("Nebude čekat"). Ve chvíli, kdy vlak měl přes půl hodiny zpoždění nás to ani nijak nepřekvapilo. Jakožto staří harcovníci jsme na podobnou eventualitu byli připraveni (znaje jak přesně jezdí národní dopravce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) a již z domova jsme věděli, že z Villachu nám další autobus jede za dvě hodiny (bez započteného zpoždění railjetu).
V klidu jsme dojedli svůj oběd a vrátili jsme se na svá místa právě včas, abysme stihli sbalit svých pět švestek a vystoupit ve Villachu.

Villach
Po návštěvě infocentra ÖBB, kde nám vyměnili jízdenky na autobus jsme vyrazili na rychlou obhlídku tohoto (pod)horského městečka. Protože se zlepšilo počasí neodolali jsme a dali si zmrzlinu.













Autobus ÖBB na trase Villach-Udine je dvoupatrový, kde v "přízemí" je umístěno několik sedaček první třídy a v "patře" se nachází třída druhá.

Naše místa byla nahoře úplně vepředu, takže se nám celou cestu naskýtal krásný pohled do krajiny. I když ze začátku jsme měli tendence se pod mosty sklánět (co kdybysme se nevešli). Přikládáme pár fotografií z cesty autobusem.







Udine-Terst
Další vzrůšo nastalo na nádraží v Udine. Protože jsme přijeli o dvě hodiny později, šli jsme se ujistit, zda nám jízdenka (zakoupená dopředu přes internet) platí i na jiný vlak, než je na ní uvedeno. Pán za přepážkou nám plynnou angličtinou vysvětlil, že to co máme není jízdenka, ale jen potvrzení o platbě a že musíme mít vytištěnou PDF verzi jízdenky. Nic takového jsme však neobdrželi (skutečně ne, ověřeno po návratu domů). Naštěstí pan pokladní byl ochotný a po chvíli klikání a ťukání do počítače našel naše PDF jízdenky a vytisknul nám je a my mohli v klidu nastoupit do vlaku směr Terst.

Vlak část cesty jede po svahu pobřežních hor, takže z jedné strany skála a z druhé výhled na moře.
A poprvé na nás "mrknul" i zámek Miramare - jeden z cílů naší cesty.


Tak jsme dojeli do Terstu. Ubytovali jsme se a vyrazili na podvečerní vycházku města, ale o tom až v dalším dílu Mrkající

Italský výlet
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 24. května 2016 v 8:37 | Reagovat

fajn blog, jen tak dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama